Studentské divadlo Tyátr: Džungle nejen před
tabulí
Vydáno
3. 10. 2008
Olomouc - Studentské
divadlo Tyátr působí na prknech Divadla hudby již
pět let. Za tu dobu se mezi studenty Slovanského
gymnázia prostřídalo několik kluků a holek, které
spojuje jejich zájem o hraní, společné akce a jak
je vidět i plno zábavy.
„V současné době nás je sedmnáct, nejmladší člen
má patnáct let. Zakladatelem je Zdeněk Vévoda,
který nám doteď velmi pomáhá. Máme za sebou osm
inscenací. Asi nejúspěšnější Zahraj to znovu, Same
od Woodyho Allena mělo sedmnáct repríz,“
přibližuje uskupení Tyátr režisérka všech her a
usměvavá profesorka anglického a českého jazyka
Martina Bičová.
Poslední hra Džungle (nejen) před tabulí byla
především její nápad, studenti totiž zpočátku
předlohu neznali.
„Inspirovali jsme se knihou Evana Huntera Džungle
před tabulí a trochu více asi stejnojmenným
filmem, který vznikl o rok později než kniha, tedy
v roce 1955. Všichni účinkující se podívali na
film, někteří přečetli i knížku,“ pokračuje
Bičová.
V představení se objevují prvky dob dávnějších a
jako kontrast i ty současné. V první části hry se
divák dostává do prostředí školy „pro pamětníky“,
tedy do dvacátých, třicátých let, kdy vznikaly
knihy a filmy Jaroslava Žáka s, jak říká Tyátr,
elegantními darebáky.
Jak je vidět i v samotném představení, mezi
největší prohřešky patřilo nenaučit se na hodinu a
nedokázat tak odpovědět němčináři na otázku či
nepřeložit latinská slovíčka.
V druhé, podstatně delší části, už návštěvníkovi
divadla tuhne krev v žilách.
„Samozřejmě jsme se klasickou Džunglí před tabulí
inspirovali, ale nevykreslili jsme tam rasové
problémy v amerických čtvrtích, spíše se snažili
poukázat na to, že to, co se dělo a děje v
Americe, je i v Evropě,“ popisuje hru autorka.
Na učňovskou školu přichází mladý Dadier učit
angličtinu. Žáci ho však buď zcela ignorují nebo
ho zesměšňují: „Dedy jééé“, zpívají sborově.
Dadier si je však snaží získat a s pomocí jednoho
žáka změnit přístup třídy ke škole.
Zajímavou vsuvkou jak pro diváky, tak pro
divadelní třídu, je promítání černobílého krátkého
filmu Walta Disneyho s Mickey Mousem.
„Tu nahrávku nám sehnal právě Zdeněk Vévoda. V
dnešní době by se na ni snad děti ani nemohly
dívat, na kolik byla provokativní,“ říká Bičová.
Vrcholem představení se stává útok jednoho z žáků
na Dadiera. Kluk vytáhne nůž, ale ke svému
překvapení se k němu nikdo nepřidá a Dadierovi se
zdaří jeho plán.
Do představení studenti Slovanského gymnázia
zakomponovali i příběh, který se odehrál v Polsku
před dvěma lety. Čtrnáctiletá Anna Halman spáchala
sebevraždu krátce poté, co se ve třídě před zraky
spolužáků stala obětí sexuální šikany.
„Také střílení na finské škole v minulém týdnu
poukazuje na aktuálnost tématu,“ připomíná Bičová.
Premiéru měla hra na konci června, další repríza
snad bude ještě letos.
Simona Horká | Olomoucký deník
|