Pouze dvě scény v kraji nemají vlastní herce, prostějovské divadlo a olomoucké Divadlo hudby

Olomouc, Prostějov - Divadlo bez stálého hereckého souboru? I to je možné. Na Olomoucku fungují hned dvě taková zařízení: olomoucké Divadlo hudby a prostějovské Městské divadlo. Říká se jim stagiony a jejich kulturní produkce je postavená na dovážení cizích divadelních i hudebních ansáblů z celé České republiky.
Zatímco dramaturgie Divadla hudby je podle produkční Naďy Žondrové orientována spíše na menšinového klubového diváka, prostějovské divadlo musí plnit roli velké i malé divadelní scény.
Ve městě je totiž jediným zařízením svého druhu, kdežto v Olomouci mohou chodit lidé ještě do Moravského divadla.

Musíme uspokojit všechny druhy diváků

„Myslím, že vůči publiku plníme to, co plnit máme. Je to moje přesvědčení. Snažíme se, aby byl náš program pestrý,“ prohlásila ředitelka prostějovské scény Alena Spurná. Fakt, že je Městské divadlo stagionou, rozhodně nevnímá jako nějaký velký problém.
„Ve městě jsme jediní, takže máme na kulturní scéně silné postavení. Snažíme se uspokojit jak alternativnější publikum, tak i masového diváka. Zveme komorní soubory, jako je například brněnské HaDivadlo, i známé pražské soubory, v nichž hrají slavné herecké osobnosti. Ty dokážou zaplnit i velký divadelní sál s kapacitou pět set míst. Úspěch má třeba Divadlo Sklep nebo Divadlo Járy Cimrmana,“ řekla Spurná.
I z tohoto důvodu mají spolky podobného ražení v Prostějově přednost před alternativní produkcí.
„Je to naše priorita. Nejdříve musíme zaplnit velký sál. Pokud to dokážeme ustát i finančně, můžeme udělat něco i na takzvaném jevišti za scénou, kam zveme zase komornější publikum. Vejde se tam zhruba stovka diváků, což je přibližně stejně tolik jako v olomouckém Divadle hudby,“ dodává ředitelka prostějovského divadla Spurná.

Hledáme menšinové kulturní žánry

Divadlo hudby se zaměřuje především na menšinové kulturní žánry, a to z oblasti hudby, divadla, výtvarného umění i literatury. Jeho dramaturgie počítá s neotřelými umělci i novými a zajímavými jmény. „Chceme oslovit především poučenějšího diváka, který tolik nejde po medializovaných tvářích. Našli jsme třeba slovenskou kapelu Dlhé diely nebo zpěvačku Szidi Tobias. Tyto umělce zveme i vícekrát, protože je chceme dostat do povědomí lidí. Prostor dáváme také regionálním umělcům, ale orientujeme se spíše na studenty. Hraje u nás například gymnaziální Slovanský tyátr,“ řekla produkční Divadla hudby Naďa Žondrová.
Také menšinová kultura něco stojí. Žondrová ale tvrdí, že kritérium návštěvnosti a výdělku není to jediné, co je důležité. „Podstatné je objevit něco zajímavého a přinést to divákům. Samozřejmě že to musíme i zaplatit. Za měsíc uspořádáme v průměru padesát představení. Naše hlavní večerní pořady ale dotujeme z různých pronájmů a dalších finančních zdrojů,“ prozradila produkční Naďa Žondrová.
Na to, že se Divadlo hudby věnuje menšinovým žánrům, si na návštěvnost nemůže stěžovat. „Máme plno asi ze sedmdesáti procent, což je slušné, vzhledem k tomu, jakou kulturu u nás děláme,“ sdělila produkční Žondrová.
„Ještě než se někoho rozhodneme pozvat, snažíme se o umělcích získat veškeré dostupné informace. Studujeme materiály ze všech možných médií a pokud čas dovolí, tak se snažíme i na nějaké představení zajít,“ popisuje pracovnice Divadla hudby.

Foto popis| ZAHREJ TO ZNOVU, SAME. Studenti olomouckého Slovanského gymnázia zkoušejí v Divadle hudby hruWoodyho Allena. Divadlo se zaměřuje spíše na menšinové kulturní žánry.
Foto autor| FOTO: MAFA - LUDĚK PEŘINA

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Morava