Pouze
dvě scény v kraji nemají vlastní herce,
prostějovské divadlo a olomoucké Divadlo
hudby
Olomouc, Prostějov - Divadlo bez stálého
hereckého souboru? I to je možné. Na
Olomoucku fungují hned dvě taková zařízení:
olomoucké Divadlo hudby a prostějovské Městské
divadlo. Říká se jim stagiony a jejich
kulturní produkce je postavená na dovážení
cizích divadelních i hudebních ansáblů z
celé České republiky.
Zatímco dramaturgie Divadla hudby je podle
produkční Naďy Žondrové orientována spíše
na menšinového klubového diváka, prostějovské
divadlo musí plnit roli velké i malé divadelní
scény.
Ve městě je totiž jediným zařízením svého
druhu, kdežto v Olomouci mohou chodit lidé ještě
do Moravského divadla.
Musíme uspokojit všechny druhy diváků
„Myslím, že vůči publiku plníme to, co
plnit máme. Je to moje přesvědčení. Snažíme
se, aby byl náš program pestrý,“ prohlásila
ředitelka prostějovské scény Alena Spurná.
Fakt, že je Městské divadlo stagionou,
rozhodně nevnímá jako nějaký velký problém.
„Ve městě jsme jediní, takže máme na
kulturní scéně silné postavení. Snažíme
se uspokojit jak alternativnější publikum,
tak i masového diváka. Zveme komorní soubory,
jako je například brněnské HaDivadlo, i známé
pražské soubory, v nichž hrají slavné
herecké osobnosti. Ty dokážou zaplnit i velký
divadelní sál s kapacitou pět set míst. Úspěch
má třeba Divadlo Sklep nebo Divadlo Járy
Cimrmana,“ řekla Spurná.
I z tohoto důvodu mají spolky podobného ražení
v Prostějově přednost před alternativní
produkcí.
„Je to naše priorita. Nejdříve musíme
zaplnit velký sál. Pokud to dokážeme ustát
i finančně, můžeme udělat něco i na
takzvaném jevišti za scénou, kam zveme zase
komornější publikum. Vejde se tam zhruba
stovka diváků, což je přibližně stejně
tolik jako v olomouckém Divadle hudby,“ dodává
ředitelka prostějovského divadla Spurná.
Hledáme menšinové kulturní žánry
Divadlo hudby se zaměřuje především na menšinové
kulturní žánry, a to z oblasti hudby,
divadla, výtvarného umění i literatury. Jeho
dramaturgie počítá s neotřelými umělci i
novými a zajímavými jmény. „Chceme oslovit
především poučenějšího diváka, který
tolik nejde po medializovaných tvářích. Našli
jsme třeba slovenskou kapelu Dlhé diely nebo
zpěvačku Szidi Tobias. Tyto umělce zveme i vícekrát,
protože je chceme dostat do povědomí lidí.
Prostor dáváme také regionálním umělcům,
ale orientujeme se spíše na studenty. Hraje u
nás například gymnaziální Slovanský tyátr,“
řekla produkční Divadla hudby Naďa Žondrová.
Také menšinová kultura něco stojí. Žondrová
ale tvrdí, že kritérium návštěvnosti a výdělku
není to jediné, co je důležité. „Podstatné
je objevit něco zajímavého a přinést to divákům.
Samozřejmě že to musíme i zaplatit. Za měsíc
uspořádáme v průměru padesát představení.
Naše hlavní večerní pořady ale dotujeme z různých
pronájmů a dalších finančních zdrojů,“
prozradila produkční Naďa Žondrová.
Na to, že se Divadlo hudby věnuje menšinovým
žánrům, si na návštěvnost nemůže stěžovat.
„Máme plno asi ze sedmdesáti procent, což
je slušné, vzhledem k tomu, jakou kulturu u nás
děláme,“ sdělila produkční Žondrová.
„Ještě než se někoho rozhodneme pozvat,
snažíme se o umělcích získat veškeré
dostupné informace. Studujeme materiály ze všech
možných médií a pokud čas dovolí, tak se
snažíme i na nějaké představení zajít,“
popisuje pracovnice Divadla hudby.
Foto popis| ZAHREJ TO ZNOVU, SAME. Studenti
olomouckého Slovanského gymnázia zkoušejí v
Divadle hudby hruWoodyho Allena. Divadlo se zaměřuje
spíše na menšinové kulturní žánry.
Foto autor| FOTO: MAFA - LUDĚK PEŘINA
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední
Morava