|
TYÁTR – POJĎTE SI ZABLBNOUT Kristýna Hašková, I-Kukadlo, 16. 05. 2003 Slovanský TYÁTR je dramatický kroužek, který vznikl v únoru 2003 pod vedením Martiny Bičové, profesorky českého a anglického jazyka. Rozhovor s ní a jedním studentem vám přiblíží jeho činnost. *Co jste očekávala? Co zatím Vaše očekávání plní? M.Bičová:
Doufala jsem, že když dám oznámení, studenti
se přihlásí. Poté, že se všichni hned neodhlásí.
To se splnilo. Divadlo má být hlavně legrací -
to TYÁTR splňuje. *Jaký je Váš vztah ke studentům? Jaké jsou jejich výkony? M.Bičová:
Dobře se bavím. Jejich výkony jsou střídavé,
podle toho, jak se připraví. Zajímavé je, že
když se vybíraly hlavní role, studenti si je určili
sami a typově odhadli to, na co mají – krále
hraje Zdeněk Vévoda, poněvadž kdo jiný –
modrá krev je modrá krev. *Soubor má pouze tři kluky, jak se k nim chováte? M.Bičová:
Oprašujeme je. Jsou v centru pozornosti. Je s
nimi potíž, ale jsou šikovní. Jejich obsazení
je přesné. Pokud to s námi kluci vydrží, my
vydržíme taky. Doufáme v příliv dalších, až
je ostatní spatří v akci. *Co pro Vás znamená TYÁTR? Co by měl lidem dát? M.Bičová:
To, co vždy. Divadlo jsem dělala už předtím.
Na gymnázium patří, je zde spousta lidí nadaných
tímto směrem. Je to relax v rámci oboru – ta
čeština, estetika a umění v praxi. Lidi tady
jsou schopní téměř všeho a mě zajímá, čeho
všeho. *Na kdy plánujete představení? M.Bičová:
Na konci roku, ale nevím, jestli se nám to podaří
stihnout. Pořád k tomu směřujeme,ale je zde
spousta jiných věcí – akce sboru, Holandsko.
Je těžké sjednotit se, když má jednu roli
jeden člověk. Není to jako ve sboru – chybí
dva lidi v jednom hlasu, ale může se nacvičovat
dál. Pokud ne na konci roku, mělo by být v září.
V říjnu by byla obnovená premiéra pro rodiče,
ale hlavní je, abychom měli sálek s klavírem. *Co to bude? M.Bičová:
Zlatý kolovrat. Je to parodie na Erbenovu Kytici.
Poprvé ji hrál Semafor v 70. létech a studenti
si ji vybrali. A Vzpomínky na Prima sezónu od Škvoreckého. *Jste na SGO první školní rok. Kde berete sílu a chuť pro jinou činnost než výuku? M.Bičová:
Říká se, že každý člověk je něčím
potrefený. Muzikou, ježděním na koni,
posilovnou. Já byla vždycky muzikou a divadlem.
Spíš z toho čerpám sílu pro výuku. I přes
změnu školy učím dost let. Nemohla jsem začít
třeba už v listopadu, protože se k neznámému
člověku nikdo nepřihlásí. Proto jsme začali
později. *Co připravujete na příští rok? M.Bičová:
Obnovenou premiéru. A dalšího Škvoreckého,
protože je studentům blízký. Píše o věku,
ve kterém jsou. Lidé, kteří jsou i ve sboru,
navrhují spolupráci se sborem, aby naše práce
byla víc hudební. Teď je také, ale nabralo by
to jiné obrátky. Mají přece kapelu. *Co kromě zkoušek nyní řešíte? M.Bičová:
Sháníme peníze od sdružení rodičů. Našli
jsme jednoho tatínka, který má stolařskou
firmu a je ochoten udělat kulisy – technicky
inteligentní (dají se různě kombinovat, skládat
apod.) Doufáme, že to dobře dopadne a kulisy
budou přibývat. Také bychom přivítali někoho,
kdo by nám byl v budoucnu schopný ušít kostýmy,
nenajdeme-l je v šatníku bližních, nebo nějak
jinak pomoci. *Jak vnímáš profesorku M.Bičovou? Zdeněk:
Těžká otázka… Je to člověk, který se snaží
v tomto oboru a možná se mu dřív nevydařilo dělat
to profesionálně. Snaží se své zkušenosti předat
dál, aby se nám třeba povedlo to, co jí ne. Je
pohodová, milá, je s ní sranda a navozuje
atmosféru – něco se nepovede, není to horor. *Co jsi očekával od TYÁTRU? Zdeněk:
“Pojďte si zablbnout” – to mě dostalo. Je
to dobré využití volného času. *Co ti přinesl? Zdeněk:
To, že v normálním životě mám divadlo. Všechno
je dramatický. A je to zábava.
|
|